Je opravdu vhodné učit děti angličtinu už od dětství?

„Dát dítě do české, či anglické školky?“ „Nemůže dítěti dvojjazyčnost spíše uškodit?“ „Opravdu se může můj drobeček angličtině naučit v anglickém prostředí, nebo stačí kroužek?“ Tyto otázky jistě již potrápily mnohé rodiče a názory se různí. Zeptali jsme se tedy ředitelky anglické školky FlowerGarten Andrey Vřešťálové, jak problém dvojjazyčnosti vnímá ve své mateřské škole ona.

Vaše školka je ryze anglická a mohou ji navštěvovat děti již od dvou let. Není pro děti nevhodné učit se pouze angličtinu a nevěnovat se českému jazyku v tak útlém věku?

Děti, které navštěvují naši anglickou školku, jsou buď z českých rodin, nebo z rodin smíšených, kdy jeden z rodičů je velmi často anglicky mluvící, jen v ojedinělých případech jde o jiný jazyk. Ve školce mluvíme výhradně anglicky, ale doma mluví děti jazykem svých rodičů, proto mají jazyky vyvážené. Ve školce přece jenom tráví maximálně osm hodin denně, a to jen v pracovních dnech. Je ale samozřejmě důležité, aby se rodiče dětem věnovali, četli jim, povídali si a to naštěstí velká většina rodičů dělá. Jistě jsou i případy, kdy děti doma sledují pouze televizi nebo hrají hry na počítači, ale to jsou jen ojedinělé případy a netýkají se myslím dětí z naší školky.

Může mít dítě učící se jen anglicky potíže s výslovností českých výrazů? Dá se těmto potížím zamezit?

Jak už jsem uvedla, děti mají jazyky vyvážené a záleží na rodičích, aby se svým dětem věnovali. Co vidím jako důležité, je, aby rodiče sledovali, co se děti ve školce učí a s jakou slovní zásobou ve školce pracují, aby si s dětmi o tématech povídali i v češtině. Často se stává, že děti umí spoustu slov anglicky a neumí je vůbec česky. Je to dané tím, že ve školce procvičujeme vše stále dokola, učíme se slova z různých oblastí a některá z nich se doma při běžné konverzaci nepoužívají. Opakovaným procvičováním se dětem nové vědomosti zafixují rychleji. U některých dětí se díky dvojjazyčnosti projevuje tzv. líné L, R a některé sykavky. Postavení mluvidel vyžaduje artikulačně jiné nastavení, proto znějí tyto hlásky rozdílně. Pokud u dítěte takovýto problém nastane, pak je zapotřebí navštívit dobrého logopeda, který rodiče naučí, jak s dětmi hlásky procvičovat. I do naší školky dochází logoped, který se snaží dětem při potížích s výslovností pomoci.

Jak je to s angličtinou po ukončení docházky do MŠ? Nezapomenou děti vše, co se naučily?

Děti by neměly zapomenout, co se za tři až čtyři roky ve školce naučily. U každého dítěte je to však individuální. V hlavičkách angličtinu zafixovanou mají a velmi dobře jí rozumějí. Pokud ale nepokračují v angličtině během dalších let, nereagují již tak pohotově a nepoužívané výrazy, které slyšely a používaly denně, se jim postupně vytrácejí. Děti by se měly dostat do styku s angličtinou, v ideálním případě s rodilým mluvčím, alespoň dvě hodiny týdně, aby nevyšly ze cviku.

Je vhodné na děti mluvit anglicky i doma po příchodu ze školky, ačkoli rodiče třeba nejsou rodilí mluvčí?

Dle mého názoru je mateřský jazyk velice důležitý jak pro stabilní psychický vývoj dítěte, tak i pro citový vztah rodiče a dítěte. Osobně se domnívám, že není úplně ideální pokračovat v angličtině i po příchodu dětí domů ze školky, kde používaly angličtinu celý den. Je to ale věc každého rodiče a jejich přístupu k cizímu jazyku. Když už bych zvolila doma mluvit na své dítě jiným jazykem než mateřským, pak bych tuto úlohu asi přenechala tatínkovi.

Proč některým dětem trvá pár týdnů, než začnou angličtinu používat, a jiným rok?

Každé dítě je jiné, stejně tak jako každý dospělý člověk. Někomu jdou jazyky lépe a někdo se s nimi pere celý život. Samozřejmě záleží na docházce. Dítě, které navštěvuje školku dvakrát týdně, což je u nás minimální možná docházka, zpravidla umí za jeden rok méně než dítě, které školku navštěvuje například čtyřikrát v týdnu.

Má smysl chodit s malými dětmi na kroužek angličtiny, který se koná třeba jedenkrát týdně?

Opět budu mluvit na základě osobní zkušenosti. Nemyslím si, že kroužek cizího jazyka v rozsahu jedné hodiny týdně přinese z dlouhodobého hlediska jakýkoliv výsledek. Aby se děti naučily v angličtině přemýšlet a běžně ji používat, měly by si zažít, co slyší. Když už přivřu obě oči, tak jedno dopoledne v týdnu s rodilým mluvčím je úplné minimum k osvojení si cizího jazyka. Tím ale nechci kroužky nijak shazovat, jsou různé anglické kroužky pro děti a jejich rodiče, kde jde mimo angličtinu také o společně strávený čas, který má největší hodnotu.

Neovlivňuje nějak negativně psychiku dětí dle Vaší zkušenosti s řízením školky dvojjazyčnost? Nejsou z toho zmatené?

Důležité je, aby bylo dítě, možná spíše maminka, psychicky připravené na školku, a není důležité, zda je česká, nebo anglická. Dle našich zkušeností je dítě zralé na školku přibližně od dvou let a sedmi měsíců. Neptejte se mě, jak jsem k tomuto věku přesně došla, mám to zkrátka vypozorované na dětech v naší školce. Samozřejmě záleží opět na každém, výjimka potvrzuje pravidlo. Pokud je dítě ve školce v pohodě, pak je i s jazykem v pohodě, nezaznamenala jsem zatím žádné zmatené děti. Starší děti, které už mají slovní zásobu dobře vyvinutou ve svém rodném jazyce, mají na začátku trochu problém s tím, že se nedokážou rychle vyjádřit, o věci si říct a porozumět tomu, co se od nich vyžaduje. Po krátké době se ale zapojí, protože vědí, že musí, a o to rychleji se jazyk naučí.

Jakou metodou je nejlepší děti angličtinu nebo jakýkoli jiný jazyk učit?

Ideální je děti postupně vystavit pohádkám, písničkám a říkankám v cizím jazyce, aby si zvykly na to, že nějaký cizí jazyk vůbec existuje. No a potom na děti mluvit a stále opakovat. Je vidět, že děti se nejrychleji naučí používat angličtinu při běžné denní rutině, jako jsou hygienické povinnosti, stravování, uklízení a výtvarná činnost, což jsou situace, se kterými se děti ve školce setkávají denně.

FlowerGarten.cz