Umělá sladidla – jejich klady a zápory

Pro umělá sladidla v kuchyni sahají mnohé z nás čím dál častěji. A to zejména proto, že jsme si vědomy značných výhod, které tyto látky oproti běžnému cukru mají. Je obecně známo, že právě umělá sladidla jsou charakteristická absencí či výrazně nižšími hodnotami kalorií, a tak se při jejich konzumaci nemusíme bát o svou linii a dokonce ani o své zuby. Tyto látky totiž zároveň na rozdíl od cukru nepodporují tvorbu zubních kazů.

Náhradní sladidla se začala používat v 60. letech minulého století, kdy lidé začali bojovat s negativními účinky cukru, zejména s obezitou a zvýšeným výskytem zubních kazů. Objevila se tak celá řada uměle vyrobených sladidel, které svými vlastnostmi dokáží nahradit cukr. Ideální sladidlo má proto co nejpodobnější chuť cukru, velmi nízkou či žádnou energetickou hodnotu a také je odolné vůči tepelným úpravám.

Postupem času ale u některých těchto látek část vědců začala nacházet také negativní vlastnosti, o kterých se můžeme čas od času dočíst i v médiích. Komunita vědců v této otázce ale nezůstala jednotná, a tak se postupně začala dělit na dva tábory – na stoupence umělých sladidel a na jejich odpůrce. Je tedy dobré nahlédnout do materiálů obou táborů a vytvořit si svůj vlastní postoj.

Všude samý cukr

Jedna z největších odpůrkyň umělých sladidel u nás, profesorka Strunecká, mimo jiné autorka bestselleru Doba Jedová, tvrdí, že umělá sladidla si lidé oblíbili zejména po tom, co se zdravotnické osvětě a reklamám podařilo lidi přesvědčit, že cukr je bílý nepřítel. Přitom dodává, že žena může sníst denně šest lžiček cukru a muž dokonce devět. Jiní vědci však spočítali, že každý Čech ročně zkonzumuje v průměru až 40 kg cukru, což je přibližně 20 lžiček cukru denně. Některé studie hovoří dokonce o 46 lžičkách cukru spotřebovaných každým dnem. Zdají se vám tato čísla neuvěřitelná? Výživoví poradci spočítali, kolik kostek cukru obsahují běžné potraviny, které si člověk mnohdy neodpustí. Naprostým rekordmanem je Coca Cola, v jednom litru tohoto nápoje najdeme přibližně 27 kostek cukru. Oblíbená zmrzlina McFlurry obsahuje 18 a půl kostky cukru a tyčinka Snickers 14 kostek cukru.

Mnohdy zdravě vypadající pochoutka, kuře ve sladkokyselé omáčce se smaženou rýží, obsahuje kostek cukru hned 15. Dodržet proto limit šesti, respektive devíti lžiček cukru, jak doporučuje profesorka Strunecká, se může tedy zdát nemožné, a právě o to víc lidé sahají po umělých sladidlech, které sladkou chuť nabízejí stejnou a zároveň mají mnohem nižší hodnoty kalorií. Paní doktorka zároveň doplňuje, že se vždy jedná o uměle vyrobené látky, se kterými se musí nakládat opravdu opatrně, jelikož nejsou primárně určené k výživě lidského těla. Naopak profesor Milan Kvapil problém v konzumaci umělých sladidel nevidí. Tvrdí, že nikdo ještě neprokázal, že by tyto látky byly pro lidské tělo škodlivé, a zároveň argumentuje tím, že průměrná délka života se na Zemi neustále prodlužuje současně s tím, jak roste používání těchto umělých látek.

Pokud by někoho napadla otázka, proč si člověk tedy cukr neodepře celkově, je nutné si uvědomit, že právě chuť na sladké je pro každého člověka již od narození zcela přirozená a cukr zkrátka k životu potřebujeme všichni. Pokud chceme množství cukru, které denně zkonzumujeme, snížit a zároveň se vyhnout umělým sladidlům, jedinou cestou je úprava celého jídelníčku.

Umělá sladidla na českém trhu

Umělých sladidel, se kterými se můžeme na českém trhu setkat, je opravdu mnoho. Pojďme si je proto ve stručnosti představit.

Aspartam

Aspartam, který byl americkým Pentagonem krátce po objevení umístěn na seznamu bojových látek, patří v současnosti mezi nejoblíbenější sladidla v Evropské unii. Tato látka je totiž až 200x sladší než cukr, přičemž je zároveň nekalorická. Výhodou je také vysoké akceptovatelné množství – 50 mg na kilogram člověka denně. Obavy tato látka vyvolává zejména proto, že podle některých výzkumů způsobuje rakovinu mozku a odumírání mozkových buňek. Nevýhodou Aspartamu také je, že se po jeho požití zvyšuje chuť k jídlu.

Sacharin

Sacharin je podle profesorky Strunecké tím nejzdravějším umělým sladidlem, se kterým se můžeme setkat, a to i přesto, že v roce 1977 byla tato látka zakázána v Kanadě, přičemž stejný postup byl doporučen i americkým úřadům. Při testování této látky na zvířatech byl totiž zjištěn výskyt rakoviny močového měchýře. Tato látka, která byla objevena již v roce 1879, je 300x sladší než cukr a nemá žádný energetický obsah. Vyhýbat by se jí měly těhotné ženy a malé děti. Běžný člověk by ho neměl zkonzumovat denně více než 0,25 mg na kilogram své váhy.

Cyklamát

Stejně jako u Sacharinu byla i u zvířat, která požívala Cyklamát, objevena rakovina močového měchýře, kvůli čemuž byla v USA v roce 1970 tato látka zakázána. Cyklamát je až 60x sladší než běžný cukr a nemá žádný energetický obsah. Zanechává sladkou, ale lehce chemickou chuť. Přijatelná denní dávka je maximálně 11 mg na kilogram tělesné váhy.

Sukralóza

Sukráloza je až 600x sladší než běžný cukr. Chuťově se ze všech sladidel právě cukru blíží nejvíce, jelikož nemá žádnou pachuť. Kalorická hodnota sukralózy je sice stejná jako u klasického cukru, díky jeho síle však stejné chuti dosáhneme s mnohosetkrát menším množstvím. Doporučuje se látku nepoužívat v pekařských výrobcích obsahujících glycerol a tuk, protože zde hrozí rozpad na toxické produkty. Člověk by jí denně neměl zkonzumovat více než 15 mg na kilogram své hmotnosti.

Acesulfam

Acesulfam je bílé krystalické sladidlo, které je asi 200x sladší než cukr a je nekalorické. Vyznačuje se dlouhou trvanlivostí a také odolností vůči vysokým teplotám. Při zahřívání z něho však unikají toxické výpary. V malých množstvích (0 až 15 mg na kilogram tělesné váhy) je látka považována za zdravotně nezávadnou, některé studie však zaznamenávají zvýšený výskyt nádorových onemocnění u testovaných zvířat.

Stevia

Novým a poslední dobou stále populárnějším sladidlem je Stevia. Stevia je vytrvalá rostlina přezdívaná také sladká tráva nebo medový list, a to pro svou jedinečnou sladkost. I v případě této rostlinky se vedou diskuze o její zdravotní nezávadnosti, a to především proto, že byla indiánkami používána jako přírodní forma hormonální antikoncepce.

Alkoholová sladidla

S alkoholem v podobě, v jaké ho známe, nemají tato sladidla nic společného, pouze ho svou strukturou vzdáleně připomínají. Poznáme je tak, že všechny mají v názvu koncovku -ol a nejčastěji se setkáme s látkami Sorbitol, Mannitol a Xylitol. Přestože se tyto látky vyskytují i v některých druzích ovoce, bývají pro lidské tělo těžce stravitelné a při konzumaci většího množství mohou vyvolat průjem nebo další střevní potíže. S těmito látkami se nejčastěji setkáváme u žvýkaček, jelikož mají vliv na snížení zubního plaku a jejich chuť vyvolává pocit „svěžího dechu“.

Umělá sladidla jsou i přes podporu odborné veřejnosti stále ještě novinkou a jejich konzumaci bychom neměli přehánět. V žádném případě nepřekračujte výrobcem povolené denní množství a děti, těhotné a kojící maminky by se umělým sladidlům měly raději vyhnout úplně. Pokud vás přepadne neovladatelná chuť na sladké, zažeňte ji čerstvým nebo sušeným ovocem, které lze místo cukru přidávat například i do kaší. Dobrou alternativou k cukru je med, javorový sirup, sirup z agáve nebo například melasa.

www.endokrinologie-obezitologie.cz